SOKOL Mirotice

TJ SOKOL MiroticeU zrodu stál Ladislav Stroupenický
Historie mirotického Sokola má vlastn dva poátky.
Ten první spadá do roku 1869, kdy v Miroticích sokolský spolek vznikl práv z iniciativy cerhonického rodáka, dramatika a pozdji prvního dramaturga Národního divadla Ladislava Stroupenického. Ten spolu s otcem a bratrem Hynkem energicky „nastartoval“ innost nového spolku tak, e ji ti msíce po zaloení - 20. ervna 1869 - byla jednota schopna úspšn vystoupit se svým prvním veejným cviením. Mla tehdy 61 len a ješt tého roku se L. Stroupenický stal náelníkem mirotického Sokola. Oba brati byli cviiteli, jejich otec Josef byl lenem výboru spolku. A pod jejich vedením byla tlovýchovná innost od poátku spojována i s inností kulturní, tak, jak to odpovídalo zásadám zakladatele Sokola dr. Miroslava Tyrše.
Po odchodu rodiny Stroupenických do Prahy (1871) však innost místního Sokola prakticky zcela ustala, a tak se druhým zaátkem jeho existence stal a rok 1899. Bylo to z podntu zemského poslance Jana Kaliny z Blatné, který tehdy stál také v ele sokolské upy Jeronýmovy v Písku.
V dob nmecké okupace byl Sokol zakázán : masovou vlasteneckou organizaci, která výrazn a programov posilovala národnostní cítní a z ní se rekrutovali i mnozí píslušníci odboje, nemohla nacistická moc nechat voln psobit.
Po osvobození a v následujících letech prošel Sokol, jako všechny spoleenské organizace, celým etzem zmn a posléze se stal souástí celostátního STV (eskoslovenského svazu tlesné výchovy). Rok 1948 také znamenal konec slavných sokolských slet, které mly velkou popularitu i mimo republiku a jich se úastnily i zahraniní sokolské spolky, pedevším z ad krajan z USA. A tak slety nahradily spartakiády. (Krátkým pokusem o obnovení pvodního sokolského hnutí a jeho ideál bylo období let 1968 - 69.) Masové spartakiády byly pravideln celostátní akcí celé s. tlovýchovy a do roku 1985, kdy se konala poslední z nich. (Mnozí z nás, i mirotití sokolové, se jich úastnili. Spartakiády mly velmi silný nátr komunistické ideologie, ale s trochou nadsázky lze íci, ´e mly i své nezanedbatelné pozitivum: „pinutily k pohybu“ i mnoho takových, kteí by jinak do tlocviny nikdy nevkroili.)
innost mirotického Sokola v posledních desetiletích byla rozsáhlá. Sokolové v akci Z vybudovali pístavbu (1957) k sokolovn, kde se denn cviilo a o údrbu a vytápní se staral stálý správce. Tak tomu bylo a do 70. let. Poádaly se kadoroní tlovýchovné dny a akademie, na nich cviily všechny sloky, poínaje mladším actvem, a to asto i v nároných sestavách na náadích. Pipomínáme zde významné zaslouilé funkcionáe, kteí „táhli“ innost Sokola po celý svj aktivní ivot. Jména Kilián, Kouba, ika, ermák, Blecha nebo Soudková, Beckermannová byla vyslovována s úctou a uznáním.
Pokud jde o spoleenskou innost, nelze zapomenout na éru slavných sokolských šibinek. Kadý veer ml daný uritý ráz a v jeho duchu se pipravovala speciální vystoupení. Nebylo výjimkou, e úinkujících byla stovka a návštvník celkem na šest set. A dva plesy kadou sezónu byla samozejmost.
Také mirotický fotbal by zasluhoval zvláštní kapitolu. Oddíl byl zaloen u v r. 1920 a kdy se v r. 1949 spojil se Sokolem, patil k jeho nejaktivnjším slokám.
A jak vypadá Sokol Mirotice dnes? Klasická tlovýchovná cviení postupn zanikla pro všeobecný nezájem, i kdy ješt donedávna se pokoušeli nkteí inovníci a cviitelé o jejich udrení a rozvoj. A tak dnešní „barvy a est“ slavného spolku hájí u jen kolektivní sporty: stolní tenis a všestrannost. 
V souasné dob se naše práce zamuje práv na dti. Poádáním rzných akcí pro dti chceme do našich ad získat dorost a vlastn i budoucí pokraovatele Sokola.